Tomáš Smotlacha

Vděčnost nahradí beznaděj.

Náš syn Tomášek se narodil v srpnu 2022.  Narození Tomáška bylo pro nás nepopsatelné štěstí, jak zná každý rodič.

Prvních šest týdnů se u Tomáška nic neprojevilo a byli jsme šťastnou rodinou. Následně z ničeho nic začal mít Tomášek střevní problémy, postupně mu žloutlo oční bělmo a zvětšovalo se mu bříško.  Praktická lékařka Tomáška tvrdila, že je vše v pořádku a vždy nás rychle odbyla. Nám se to vůbec nezdálo, proto jsme vyrazili do Benešovské nemocnice, kde jsme požádali o větší kontrolu Tomáška. Do nemocnice nás přijali a po pár hodinách konstatovali, že nás už nepustí domů a zajišťují urgentní transport do Thomayerovy nemocnice. My jako rodiče jsme se nestačili divit, co vše se na nás hrnulo za informace a děsivé předpovědi. Byli jsme naprosto v šoku.

V Thomayerově nemocnici Tomáška začali podrobně vyšetřovat. Zahájili testy, odběry krve, sona a další různá vyšetření. Chtěli zjistit příčinu jeho obtíží. Tolik pláče, nervozity, stresu a beznaděje si člověk ani neumí představit, dokud si takovou situací neprojde. Tomášek se před našima očima zhoršoval rychlostí blesku. Po několika dnech, díky genetickým testům, lékaři diagnostikovali, že Tomášek se narodil se vzácnou vrozenou metabolickou vadou. Z odběrů krve zjistili, že Tomáškovi velkou rychlostí selhávají játra. Jediná možnost, jak Tomáška zachránit, je transplantace jater. Doktoři nevěděli, jestli za akutním selháním jater může jen metabolická vada nebo je příčin více. Proto konzultovali Tomáškovy výsledky a jeho zdravotní stav s ostatními doktory po celé České republice. Paní přednostka Gonsorčíková konzultovala stav syna i s lékaři z velkého transplantačního centra z Itálie, protože ti se s podobným případem již setkali. Díky bojovnosti syna a doktorům, kteří věřili v naději na záchranu, byl v listopadu Tomášek zapsán na čekací listinu na transplantaci jater. Tomáškův stav se každý den zhoršoval. Bělmo měl žluté jako citron, jeho bříško se nafukovalo do neuvěřitelných rozměrů. Čas byl stále proti nám. Lékaři se snažili udržet Tomáška v co nejlepší kondici, aby zvládl transplantaci co možná nejlépe.

Den D nastal 14. 12. 2022, kdy proběhla transplantace jater v Ikemu a to úspěšně pod vedením pana profesora Froňka. Začátky po transplantaci byly velmi těžké. Tomášek neměl chuť k jídlu, byl mrzutý, plačtivý. Operace to byla obrovská, ale od pohledu každý hned poznal, že je to najednou úplně jiný chlapec. Živost z něj jen vyzařovala. Bylo to pro nás, jako by se Tomášek znovu narodil. Po týdnu převezli Tomáška zpět do Thomayerovy nemocnice. Tomáškův stav se pomalu zlepšoval. Byl zase veselý, hravý, měl chuť k jídlu. Začal pod kontrolou lékaře rehabilitovat, aby se co nejdříve dostat do kondice. Po pěti týdnech nás lékaři pustili do domácí péče. Bohužel jsme doma moc dlouho nepobyli, protože se u Tomáška objevila vážná komplikace, která se po transplantaci může objevit. Naštěstí se komplikace povedla po čtyřech měsících vyléčit. Teď už jsme doma jako šťastná rodina a jezdíme na pravidelné kontroly. Díky síle a odhodlání bojovat, se Tomášek pomalu dostává na úroveň ostatních dětí jeho věku.

Roční intenzivní péče lékařů z Thomayerovy nemocnice, byla v našem případě darem. Velice děkujeme za záchranu života našeho syna Tomáška.

Nyní si s Tomáškem užíváme naplno každý den, věříme v lepší budoucnost. Řídíme se heslem: “Naděje umírá poslední!”